Barcelona Beer Festival 2025 ( návrat po osmi letech )

Pivní festival v Barceloně (s prvním ročníkem již v roce 2012) považuji za jeden z nejlepších pivních festivalů, které jsem zažil, pro jeho hravost a možnosti konzumace. A jako každý pivní festival, rostl a měnil se. A o tom bude dnešní článek.

U prvního ročníku ( pořádaného v prostorách klášteru Convent de Sant Agustí jsem nebyl ), ani na druhém, který byl na střeše býčí arény (Dóm Las Arenas) a kde se poprvé představila ikonická tabule BBF – která je s tímto festivalem natrvalo spojena a kde se průběžně mění nabídka naražených piv. Tak jak dojdou, jsou nahrazena dalšími v pořadí, o čemž jsou návštěvníci informování zvukem zvonu při naražení nového sudu a přepsáním piva na tabuli, hned několika vybranými organizátory, oblečených do obleků jak na burze – se slušivými motýlky. To je bezesporu nejvýraznější prvek festivalu, který se díky své neustále měnící nabídce, dá nazvat jako největší craftová hospoda na světě. 😉

Festival od té doby změnil ještě třikrát místo (kvůli Covidu se v roce 2020 neuskutečnil a v roce 2021 se uskutečnil netradičně až v prosinci), od roku 2023 se pak pořádá v moderních, velkých veletržních prostorách La Fira de Barcelona – Montjuïc, v centru města, čímž se téměř místem vrátil na svůj začátek. Jako Sdružení přátel piva jsme byli na tomto festivalu ale poprvé až v roce 2017 (tenkrát také poprvé přešel do větších a moderně vybavených prostor – v hale La Farga de L’Hospitalet, za západním kraji Barcelony). A po našem letošním návratu, můžeme po osmi letech porovnávat, co je vše je jinak. A změn bylo hodně, nejen místem.

Bohužel, některé změny nejsou vždy k lepšímu. Na místě stále sice můžete teoreticky ochutnat každý rok až 600 piv, ale přesné číslo letos nedokážu uvést, protože se jaksi vytratil katalog všech možných nabízených piv (ač v jeden okamžik, či nějaký den, některá nebyla prostě k dispozici). Absenci katalogu považuji za velkou chybu, již z toho důvodu, že přesné informace o konkrétním pivu se pak hůře hledají. Naštěstí byla k dispozici alespoň mapa, s umístěním zúčastněných španělských piv a doporučením, kam jít v Barceloně na craftové pivo, s dodatkovou informací, kolik daný podnik nabízí čepovaných i lahvových piv.

Další zásadní změnou (porovnávám rozmezí přesně 8 let) je i to, že na místě sice zůstává celkem 100 nabízených piv v reálný okamžik, ale jen polovina je zcela volně, druhou polovinu tvoří nabídka piv jednotlivých pivovarských (domácích i zahraničních) stánků), která jsou k mání pouze právě tam. Což nepatrně limitovalo rozmanitost na této akci, navíc leckdy scházela mezi stánky a centrální tabulí správná informace a tedy tabule byly někdy lehce matoucí (a pozadu).

Systém placení se samozřejmě zcela změnil a pryč jsou doby, kdy si člověk musel doplňovat žetony u automatu, či na kase. Dnes je samozřejmě vše elektronické a veškeré platby (včetně občerstvení) se platilo přes chip na identifikačním náramku. Zákazník si může vybrat, zda zvolí skleničku a obsah nápoje 0,15l a nebo 0,25l. Samozřejmě, v rámci poznávání, naprostá většina hostů festivalu pije pouze po malých vzorcích. Ceny se lišily dle piva a pivovaru, za malý vzorek byly nejčastěji v rozmezí 1,5-3,5 EUR. Za extra silná piva pak výjimečně i cena za 4 EUR.

Chip si festivalový účastník mohl dobíjet po 10,20 či 50 EURECH. Pokud chtěl odejít s nevyužitým kreditem, do částky 8 EUR se platby nevrací, nad 8 EUR se vrací zpět na kartu. Ale šlo si vše velmi dobře spočítat a vybít kredit do nuly… 😉

Díky ohromnému veletržnímu prostoru byl festival vzdušný i po zaplnění (to se stalo až odpoledne, kolem 16.00 hod.), navíc byly později otevřeny i venkovní prostory (nejen pro kuřáky). Toto bylo příjemné, i to, že se v odpoledních hodinách nikde netvořili dlouhé fronty, jako tomu bylo před osmi lety. Jen nedokážu posoudit, zda to bylo rychlejším odbavením, menším počtem lidí, či možná i větším píp – ale prostě letos nikde nikdo ve frontě žízní netrpěl.. 😉

Na místě se prezentovali jednotlivými stánky nejen zavedené zahraniční značky (Brewdog, Budvar, O´Hara´s Carlow Brewing, Boon Lembeek, Funky Fluid), ale i méně známé zahraniční (zejména brazilské a americké) a regionální pivovary. Škoda, že obsluhu stánků i zde tvořili většinou brigádníci, kteří neměli o prodávaných produktech veškeré informace, pokud chtěl zákazník vědět více.

Součástí festivalu je i odborná, technologická část, určená pro pivovarníky a hospodské, kde se představovaly technické novinky na trhu, z hlediska výroby, balení a čepování piva. (PS: To, že stejně jako na jiných evropských velkých festivalech, se vše většinou čepuje z výčepních zařízení českého Lindru – samozřejmě nepřekvapí. A vždy mile potěší).

A jaká byla piva na festivalu? Vynikající, skvělá, průměrná, ale i špatná. Tak jako na jiných festivalech. Naštěstí těch skutečně špatných ( např. ležák amerického Rhytm Brewing, nebo Helles z amerického Terre Á Boire).  – Já vím, proč proboha zkouším pít na takovém to festivalu ležáky a to ještě ze zámoří. No, prostě mi to nedá a rád je porovnám a srovnávám  s českými ležáky a vždy doufám, v nějaké příjemné překvapení, ke kterému ale stejně a opět nedošlo, ani zde.. 😉

Naopak naprosto úžasná piva měl baskický pivovar Basquelan Brewig Company, např. Coco Chango Imperial Rye Stout s 11,6% alkoholu, nebo Imperial Stout, Caffe Bourbon – Barrel Works s 10,9% alkoholu. Skvělý byl ale třeba také Maibock z barcelonského rukodělného pivovaru Almogáver a další, nezklamali samozřejmě kluci z polského Funky Fluid a další.¨

Atmosféra na festivalu byla jako vždy úžasná, hravá, milá. Osobně si myslím, že za to může temperament místních lidí, kdy všichni dobře víme, kterak Španělé (zde tedy upřesním i Katalánci) jsou prostě stále milí, usměvaví a otevření lidé. A festival a vše okolo, dělají právě lidé. Na organizátorech (s kterými jsme měli možnost mluvit) bylo velmi znát, jak moc vše prožívají a jako moc se snaží o to, aby lidé i pivovarští odcházeli spokojení a každý z nich dělal vše, co bylo zrovna potřeba. Opravdu dokonalý a sehraný tým – spíš bych řekl, skvělá parta kamarádů.

Mimochodem, k naší cestě na Barcelona Beer Festival jsme si nechali vyšít i speciální trička s logem festivalu a co mne mile překvapilo bylo, když jsem žádal o souhlas s použitím jejich loga – měsíc před příjezdem, že jsem dostal téměř obratem nejen souhlas, ale i veškeré podklady  (bez jakéhokoliv třeba finančního požadavku) a bylo cítit, jejich nadšení, že nějací pivaři z nějaké České republiky, mají zájem nejen o festival a jeho propagaci. A jejich nadšení bylo znát i osobně, když jsme se na místě potkali.  Vůbec byl festival hezkým místem setkání, protože jsme zde objevili i jiné české fanoušky piva a také jsme se potkali s našimi dlouholetými členy SPP, přímo z Barcelony (viz foto).

Festival, ač se změnami viz výše, bavil i letos a to je dle mne to nejdůležitější sdělení. A pokud bude možnost, zase se sem (snad dříve než za osm let) vypravíme. Stále je to nejvíce variabilní velký pivní festival v Evropě, co znám. A koneckonců, přestane-li Vás bavit festival, v samotné Barceloně je plno krásných pivních míst k objevování. Tak vzhůru do Barcelony! Nebo snad nemáte žízeň? 😉

Fotogalerie z našeho zájezdu zde: