Letošní sklizeň chmele bude nejspíše vyšší než loni, přesto z dlouhodobého hlediska podprůměrná a měla by se pohybovat okolo 4700 tun. Úrodu ovlivnil průběh počasí. Uvedl to minulý týden na setkání s novináři předseda Svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler. Snížení sklizně však podle chmelařů výrazněji neovlivní výkupní cenu komodity. Veškerý vypěstovaný chmel totiž podléhá dlouhodobým smlouvám.

Pázler připomněl, že dlouhá zima mírně posunula termín sklizně, která začala v průměru o tři až čtyři dny později, někde se její začátek proti normálu posunul až o týden. První štoky chmele padly 19. srpna, následující týden začala sklízet většina pěstitelů, kteří letos čekají z hektaru chmelnice vyšší výnosy než loni, a to zhruba okolo 1,1 tuny. V České republice se letos uskutečnila i již druhá sklizeň biochmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák s certifikací.

            Chmel se v České republice letos pěstuje na 4319 hektarech, což je o 47 hektarů méně než o rok dříve. Největší plochu – 88 procent, zaujímá právě jemná aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák. Podle Vladimíra Barborky z oddělení chmele Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Žatec tuzemských chmelnic dlouhodobě ubývá, ještě před deseti lety zabíraly téměř 6000 hektarů. Tento nepříznivý trend ve snižování sklizňové plochy se nezastavil ani letos. Nejvíce byla snížena plocha u odrůdy Premiant, a to o 28 hektarů. U Žateckého poloraného červeňáku plocha klesla o 20 hektarů. Naopak, zvýšila se plocha například u odrůdy Harmonie a Saaz Special, která byla registrována před dvěma lety.

            Celkem bylo nově vysázeno 200 hektarů chmelnic, což představuje 4,6 procenta celkové plochy. Z toho v drtivé většině jde o sadbu Žateckého poloraného červeňáku.

            Pázler vysvětlil, že pokles plochy tradiční domácí plodiny v posledních letech je způsoben několika faktory. Vinu na něm má světová nadprodukce chmele v letech 2010 až 2012 a následný pokles cen, ale také vymrznutí chmelnic z loňské zimy. Letošní červnové povodně navíc poškodily zhruba 200 až 250 hektarů chmelnic, z nichž se letos vůbec sklízet nebude.

            „Z tohoto důvodu je mimo jiné nutná obnova porostů chmele, a proto jsme v jednání s ministerstvem zemědělství o podpoře výsadby chmele,“ uvedl a zdůraznil, že je to velmi efektivní investice státu se zásadním dopadem na vývoj oboru. Současně je také nutná podpora investic do technologií, strojů a podobně.

            Výkupní ceny chmele jsou nižší, než byly na začátku 90. let minulého století, výrobní náklady za stejnou dobu podle Pázlera přitom stouply více než dvojnásobně. Z posledních 16 let bylo bez započtení dotací pěstování chmele pro jeho české pěstitele ziskové pouze čtyřikrát, uvedl.

            Zhruba 80 procent tuzemského chmele se vyváží. České firmy loni vyvezly 4148 tun chmele, což je o 122 tun více než v předchozím roce. Během uplynulé dekády se ale objem vyvezeného chmele snížil zhruba o čtvrtinu. Největším odběratelem bylo loni Japonsko, kam zamířila více než čtvrtina exportu, dále Německo a Čína.

časopis Zemědelec 9.9.2013